Květen 2008

Troubles are the only way down

28. května 2008 v 20:33 | Kvítí |  Žiju aneb poema
Nějak nevim, o čem napsat..

A love song today

25. května 2008 v 17:52 | Kvítí |  Žiju aneb poema
Nevím, jestli je to normální, ale kdybych jeden víkend nepila nebo nekouřila nebo..., tak by se ten víkend zapsal do kategorie "Zabitý"..Klidně to považujte za nějakou tuctovou prosáklost chlastem a vůbec ,,bejt in, když si ničim zdraví", ale pro mě je to útěk..
Tak filosofickou chvilku máme za sebou, tak bych vám mohla zas povyprávět, jakej byl tenhle NEzabitej víkend..
V pátek sme sáhodlouze přemejšlely, co budem dělat a hlavně co pozřeme, abysme byly mírně mimo.. Nakonec sme došly k Tureckýmu otvíráku očí(což je recept).. No, mám pocit, že nám to tu naší už tak zfetovanou náladu spíš jenom vzalo ×D Šly sme si koupit dva litry mlíka(fuj, samotný kafe nikdy) a bavily se tim, že sme se smály prodavačce, že je zhulená.. A určitě sme dělaly jestě něco, pamatuju se, že mě to rozesmálo, ale nevzpomenu si, co to bylo.. No uvařily sme, vypily sme, a potom sme šly směr hliník.. Táhne mě to tak, musim se toho zas*anýho nutkání zbavit ×D Je tam na dětským hřišti takové to lanové něco, co šahá skoro až do nebe(no dobře, tak asi tak 10 metrů ani ne..), tak sme po tom lezly a to tu snad nemusim rozebírat, dodám fotky.. Jo, bály sme se figurín.. Lenka víc.. Ale ani se jí nedivim, ten chlapeček měl děsný kruhy pod očima.. Potom se už Lence zachtělo domu.. Já naštěstí ještě potkala po cestě Dádu, tak sem skočila domu prohledat to tam a našla sem zbytek houby a ruma.. Já, štastlivec.. A šly sme si sednn, pokecaly sme a potom kolem prošel Pulča(mimochodem, taky tě zdravim[ironie z toho čiší]) a pak Tonda a Potužák.. Tak ochutnali ruma a já sem si nemohla odpustit nabídnout jim ještě jednou, i když sem předem věděla, že odmítnout(soudě podle toho, jak se prve zatvářili).. Byl nějakej mooooc ×D×D
Pak už mě začal studit zadek, kterej mi Dáda polila tim xtra rumem, tak sem šla domu.. Nutno dodat, že nerada ×D
Sobota byla zajímavější..
Lenka řekla fadremu, že chce na zmrzku a on jí vysolil asi osm pětek, tak sme si koupily 18%tní broskvovou zmrzlinu ×D a dojely ten rum.. A mě jako sere, že mi to nic neudělalo.. Jako v porovnání s Lenkou.. Co ta mlela za nesmysly ×D
-,,Chápeš, že ti rodiče namlouvali různý věci a ty sis řekla, co kdyby to bylo možný.. A třeba ses začala hrabat v zásuvce...... A tak se vychovávaj' děti'........... Tak jí utni, milý Lojzo! Milý Lojzo!"
Pak sme se rozhodly, že půjdem k baště poslouchat mjůzik.. A to bylo rozhodnutí, které se nám postaralo o nezapomenutelný perverzní zážitek.. Seděly sme tam a dopíjely a v tom kolem projeli cyklisti..
1. cyklista-,,Ahoj,"
Lenka-,,Ahoj!!!"
2.cyklista-,,Nazdar,"
Lenka-,,Ahoj!!!"
...(cyklisté odjeli)
Lenka-,,Kdo to byl? Proč tě zdravili?"
Za chvíli ti cyklisti jeli zpátky. Jeden se zastavil a začal se nás stále dokola ptát, kde má ,,baráček".. Hrozně ráčkoval, tak to v jeho podání znělo-,,Holky, kde mám baáček?" Bavila se s nim spíš Lenka, já se pomalu po tom kraji chdoníku sunula dál od něj(tak sem činila od tý chvíle, co třikrát za sebou v jedný větě zopakoval sloveso vylízat, různě časované).. Chtěla sem se ho zabavit, tak sem se ho snažila nasměrovat na ten jeho baáček u kolejí, ale ve chvíli, kdy sem dostala výtlem ze čtvrtého "vylízat", tak v ten moment asi usoudil, že můj smích značí, že budu povolná nebo co, slezl z kola a že nikam nejede, že si s náma bude povídat..
(ukázka rozhovoru, rovnou vám prozradím, že se jmenoval Jiuka=Jirka)
Jirka-,,Ahoj, já sem Jiuka.."
Lenka-,,Cožééé??? Jiuka?!?!?!"
Jirka-,,No, Jiuka."
já-,,Jirka, Lenko, Jirka.."
Lenka-,,Ahaaa.."
Lenka-,,Hmmmmmm, takže holky!!! Baráček u kolejí!!!"(diktovala to jak sekretářka..)
Jirka-,,Ty mi píšeš fakturu?"
Lenka-,,Cóó?? Fakturu?"
Jirka-,,Podrž mi kolo, já ti to ukážu, jak mi stojí faktura,"
Lenka(chytne mechanicky kolo) a Jirka se k ní přiblíží, ona má otevřenou pusu a tlemí se, Jirka se jí snaží políbit, ale nejde mu to, když má kšiltovku, tak si jí sundá a já sem nucena shlídnout jeho trojtou plešku(jeden kout, druhej kout a pak ještě luxusní kolečko), začnu se monstrózně smát, plácat se do kolen a do toho ještě stíhýám vydávat zvuky jako "blééééééé".. Tak se od Lenky odtrhne a zas zopakuje svblíbenou větu-,,Holky, řekněte mi to, já vám vylížu.." načež Lenka stále nechápe, co tím jako myslí.. Vezme flašku, cvrnkne do ní a ta se pomalu kutálí dolů.. Lenka i Jiuka ztichli(to že na tom byli zrovna v tu chvíli mentálně stejně, mě vůbec neutišilo..), viseli očima na tý flašce a když konečně dopadla, Jiuka intelektuálně pravil-"Žbluňk".. Nebo ještě něco si pamatuju-,,Já sem šem támhle a voni mě odtud je tši vyhodili a nepustili mě tam už.. Já dýdžejuju.."
Pak vim, že sem se mu nějak brutus vysmála, on se na mě otočil, řekl něco ve smyslu, že se mnou něco bude a já se začala smát ještě víc a on pravil.. "Ty určitě neznáš ani Indiana Jonese!" A vyběhl mi dvěma prsty, který simulovali nohy Indiana Jonese po stehně nahoru, ja se lekla a on ještě stihnul dodat.. "Tě vyroštuju," V ten moment se asi Lence rozsvítilo, zvedla se, dostala výtlem a do toho zamumlala promiň, já nemůžu..
Pak sme šly na hráz, kde se Lenka rozhodla sedět.. A sedět.. A sedět.. Už sem říkala sedět?×D Nakonec sem jí dotáhla na pivnici.. Tam sme si koupily jedno pivo a srkaly ho společně.. Sedly sme si ke stolu, kde byla dvě, opuštěňoučká piva.. To jedno sme si k sobě přitáhly a srkaly sme..(o dvě písničky později tam přišli vlatníci piva, kteří právě dotancovali.. tak sme se radši zdejchly..) Lenka si pak sedla pod lampu a odmítala se vrátit do pivnice, nedej bože vůbec chodit.. No prostě mě srala(jinak tě mám ráda ×D) Já se prostě nespokojim s tim ožrat se a jít domu, kort tak brzo, kort ne poslední dobou..
Tak sem si přes Soňu sehnala číslo na Hanku a pak sem šla do pivnice za ní a Pééťou(kterej byl kvůli mě mimochodem celej nedočkavej ×D×D), další Hankou, Verčou, Romanem Kartááágem(!!) ×D×D Vypila sem dvě piva, vykouřila pár cigár, nic mi nebylo ×D pak sem pokecala s Potužákem, kterýmu sem šla koupit pivo(to je tak osvobozující pocit, když prodaj pivo mě a ne jemu, kterej je tak o dvě hlavy vyšší než já ×D ale tak on to spíš ani nechtěl zkoušet, jestli by mu ho prodali.. ale tak ten osvobozující pocit furt vládne ×D), pak sem pokecala s Jankem(řekni mojí mámě, že mluvim ×D)a pak sem řekla Vojtovo bejvalej, že jí znám, že je Vojtova bejvalá ×D a viděla sem slavnou Terku na sračky ×D ale tak já chápu, že někdo má rád vyloženě hodný holčičky.. ne, vlastně nechápu.×-X
Jooo, a třeboňskej dvojník Gerarda Waye se jmenuje Milan, kdybyste chtěli seznámit, tak adresu neznám, fanynky mcr ×D
Pak sem šla s Jankem, Markem, Davidem, Potužákem(?joo?) a Terkou(tý fakt neni 21!! ta je ještě mladší než já určitě ×D) na hrobku, kam sme nedošli.. Teda já šla celou cestu s Jankem, povídali sme si dost, ale netušimo čem.. Pamatuju si jenom útržky.. Ale vim, že sem se u mu svěřila se svým strachem-bojím se, že když večer půjdu spát, že do zítřka zapomenu to, co si chci pamatovat..
No a pak domůůů-,,Terezo! Nechtěj mě nasrat!"

We walk along

22. května 2008 v 19:07 | Kvítí |  Žiju aneb poema
Dnešek byl.. Ne tahle věta už je nudná..
Přinesla sem si do školy pytel takových těch barevných ovocných křupek, který měl vždycky můj starej pan doktor Vé na stole a když ste byli v ordinaci hodný, mohli ste si vzít. Nějak mi ty křupky začaly chutnat, až když sme odešli k jiný doktorce.. Nejdřív to vypadalo, že to nikdo jíst nebude. Ale to jenom vypadalo.. A tak sem hned druhou hodinu v chemii obešla asi tři lavice a vysypala jim tam kopeček barevných křupek. Všechny chutnaj stejně, jenom sou jinak barevný.. Reklamní trik, tsss, socky..
Potom sme si sedly na tu luxusně měkou lavici.. A požíraly.. Jako mistro profesorko, doufám, že za tak gurmánský požitek jako je asi 20 mých křupek mi zejtra dopřejete ten blahobyt a ja budu moct sedět přitom, až budete zkoušet na svým místě a povídat si celou hodinu se Soňou a Luckou.. Jestli ne tak už vám příště nedám ty zelený křupky.. A když jo, koupim vám ty medvídky za čtrnáct korun..
A protože je zrovna čtvrtek a já nemám už o čem psát a o tom, že sem zas vykouřila asi šest cigár na posezení psát nebudu, i kdyz sem to už udělala..
Holky, který znááám rády si daj,' jeden algifen, jedovatý štávy do nich daj'.
Kluci, co znám, rádi si daj'. Jeden algifen.(Ale takový já neznám.)

I only know that I belong where you aren't

20. května 2008 v 22:06 | Kvítí |  Žiju aneb poema
Dnešek byl vlastně docela vysmátej.. Zapomínám na debilní stupiditu hovna u cesty(Soňa ví×D)
Jako správná studentka sem si ráno flašku od koly zalila vroucí vodou(náhodou se nezdeformovala, ale za obsah látek, který se tím do kafe rozpustil.. no nad tim radši nebudu ani polemizovat..)a hned na to mlíko.. Opominula sem těch asi šest lžiček kafe, který byly úplně na začátku.. Trochu mazec na 500ml vody ×D
No každopádně se to kafe pak řádně zužitkovalo.. Ceeelýý sem ho vypila a zbytek(můj geniální nápad) Soňa vylila spícímu spolužákovi na hlavu.. Potom jsme namočily kapesníčky do toho kafe, mačkaly sme je v malé kuličky a bavily se tím, kdo se mu trefí do kapuce.. Sranda byla, když se vzbudil a pak šel po chodbě s kousky kapesníků od kafe na hlavě a my za ním běhaly, že si to vyfotíme.. Pak mu to bohužel došlo. Já vím, dětská zábava, ale většina věcí, který vymyslim je takhle jetá.
Potom sme šli na nějakej projekt.. Jediná pozitivní věc na něm byl balónek, kterej mi pak Hanka..(nebo kdo to vedle mě šel.. Nééé, Rajče to bylo..) cvrnkla na zem.. Ne kecám, udělala sem si to sama.. To už je zvyk, svádět věci na druhý..
Jediný, co si z toho filmu pamatuju je věta"praotec si namočil botasky".. nebo něco takovýho..
Pak sem se ocitla ve chvíli, kdy mi bylo jedno kolik je, kde sem a na co tak tupě čumim. A bylo to skvělý. A dneska bez obrázků a sušše.

Fernet Citrus

18. května 2008 v 18:30 | Kvítí |  Žiju aneb poema
Tak sem nakonec nehledala(Deniso, jestli chces, ozvi se mi na icq.. ;) 307699566) v kapce zelený, ale v kapce fernetu.. Dóst dobrý.. Sušenky novej "kvartýr" to jistil. Začátek si jakž takž pamatuju.. Ale konec.. Prostě netušim..
Mám v hlavě jenom takový střihy jakože sem hledala peněženku, kterou sem měla doma, že sem hodně tancovala a taky, že sem se vzbudila nahá a to, že mám popálený kolena od sušenky podlahy.
Zbytek vim z vyprávění ×D Hlášku k Lenky matce-"Nemám peněženku... pičo volé.." si teda fakt nepamatuju.. Nebo to, že sem se ptala nějakých slečen, jestli neviděly batikovanou peněženku(opominu, že ta moje batikovaná vůbec není).. Taky si nepamatuju, že sem opět kouřila. Nepamatuju si, že sme se několikrát vracely do toho kvartýru.. Nepamatuju si, že na mě Evžen stříkal mým rozprašovačem na kytky. Nevím nic o tom, že bych padala. A vůbec nic o tom, jak sem došla domů. Taky netušim proč sem si na zahřátí brala do tašky sušeny triko, který se ani trikem nazvat nedá, jelikož nezakryje ani čtvrtinu horní části těla.
Tak se mi to líbí ×D +Lenko! Fotky! ×D

Glorification

17. května 2008 v 17:11 | Kvítí |  Žiju aneb poema
Život

Už rozsvítili lustry
a muzikanti ladí,
nevědí o písni, již nedovedou hrát,
už krásné šaty šustí
a tvoji kamarádi
učí se brát, k tanci a tobě brát.

Sklenice ve výčepu
potají nalévané,
trnitá cesta smutných promenád,
horečka v cizím tepu
a cizí radost, tvá ne,
tvá u těch poloprázdných sklenic snad,

vír, strašný vír a dýka
hluboko u tušení,
to je ten bál, jehož ses tolik bál,
roztáčí tě a říká,
zatímco stud ti plení:
kam odejdeš, až bude pustý sál?

Fotky z kol ×D

15. května 2008 v 13:21 | kvítí |  Photos
..

Hey, you know

11. května 2008 v 11:15 | Kvítí |  Žiju aneb poema
Nóóó..
Anifest je doupě divných existencí.. Nějak se mi kryjou dny, takže nevim, jestli to co se dělo, se dělo v sobotu a neděli nebo v pátek a sobotu. Ale asi to spíš bude ta první možnost.
Pááátek.. Rozhodly sme se, že půjdem na večerní promítání.. Nějak se mi ty promítaání kryjou, takže přesně nevim, co se dělo a proč sme všechno.. Jóóóó.. Lence prodali víno(potlesk prosím), to sem nějak moc nemohla, protože mě to děsně žralo do těch chuděrek nedohojených mandlí, tak sem ani moc nepila.. A proto sme se rozhodly, že si pořídíme pytlíček zázračných léčiv. Protože ty mi zajísté nevadí a vadit nebudou nikdy. Zavolaly sme Matesovi, kterej nám slíbil, že se pokusí něco sehnat, až skončí na Anifestu, ale pak se nějak neozval(což sme zjistily až totálně zh** na večerním promítání na městě).. No, ale to předbíhám. Natěšený, že se určitě ozve, sme šly z hráze k nám pro náčiní, abysme to měly jak zpracovat×D Najednou nás zastavil klučíčí hlas-"Holky, kouříte?".. Moje monstrózně(na tohle vymakaný) smysly zaostřily brko. Hodila sem tam ostrou levotočivou a Lenka, poloslepá-polohluchá, nevěděla o co jde, tak šla za mnou. Chlapci se zpočátku zdáli bejt normální. Hm, zpočátku, dokud se Lenka nedozvěděla od svýho bráchy, že ten jeden je pervezní a běhá po kalbách nahej jen s láhví piva. A ten druhej, to byl klasickej vyhul. Snažily sme se před nima bejt úplně vážný. Tak sme se totalně zhulený dokázaly úplně vážně bavit na téma bydlení nebo víně. Pak mě pobavil Standa(to je ten vyhul, ne ten perverz), bylo na něm hrozně vidět, že má dost a že jeho mozek funguje už fakt na jednodušších pochodech. Lenka se zeptala perverza, jak se jmenuje a on pravil, že Jelda. Mě bylo Standy líto, tak sem se taky zeptala, jak se jmenuje, aby si chudák nepřipadal za míň×D On sušše odvětil, že Standa a asi po pěti sekundách sem na něm viděla, jak mu jeden z jednodušších pochodů říká-"I have new chance, I have new chance!!!", samozřejmě česky, myslim, že cizí jazyk byl vzdálenější než schopnost myslet. Bleskurychle se mě zeptal-"A ty?", řekla sem mu teda svoje jméno a to už to docvaklo už i perverzovi(nutno dodat, že mu to trvalo) a zeptal se i Lenky. Potom sme se už rozloučily s tím, že se třeba uvidíme na tom promítání, obě sme ale měly v hlavě zbožný přání"Jen to ne!". Zašly sme za roh(fakt kousek od nich) a už to začínalo. Začaly sme utíkat, takže se k nim neslo pravidelný dunění, protože sme hrozně dupaly a do toho sme dostávaly brutální vybuchy smíchu, takže to byly zvuky "Pfffffffffff hahahahahahahahaha". V těhlech výbuších sme šly asi přes 100 metrů, odumíralo nám břicho. Potom sme došly k nám. Tam sem se zas málem válela po zemi já, Lenka totiž zastavila o patro níž, než bydlíme a prohlásila-,,No kam deš? Sme doma!".. Doma nevim, co sme dělaly. Na promítání sme se do toho filmu úplně zažraly a občasným výbuchům smíchu sme se nevyhnuly..
Sobota..
V sobotu sme se rozhodly, že pojedem na kola. Lenka pravila, že ví, kudy na Majdalenskou pískovnu. Já se rovnou přiznávám, že sem fakt totálně mimo, nevim co kde je, kudy tam, kudy ven.. ×D Tam sme zajely úplně někam do pr**.. Ale to že sme někde, ani nevíme kde, nám bylo jedno, prostřely sme si deku, najedly se a opalovaly se(Lenkooo, sem hněěěěědšííííí!×D×D)
Pak sme usoudily, že je čas jet. Nejdřív sme chtěli jet přes most(tam ale byly děti a jejich divnej vedoucí, a tak my se nechtěly jima prodírat, tak sme to otočily..), později sme zjistily, že tudy bysme do Třeboně rozhodně nedojely.. Lenka tvrdila, že ví kudy, já jí nevěřila, ale pak sem jela za ní..
-,,Lenko, co to tam je? Ty pi*o! To sou vrata!"
No, když sme se vrátily z týhle cesty, čekal tam na nás už ten divnej vedoucí se slovy-,,Tam sou vrata, že jo holky?"
Řekl nám kudy jet a my se pod záminkou, že jdem pít od něj odtrhly. Když nám sáhodlouze dovyprávěl tu cestu a odjel, otočila sem se k Lence a pravila-,,Poslouchala si ho?", Lenka jenom vybuchla smíchy a zakroutila hlavou.. No prostě sme pak zabloudily asi 2× a pokaždý tam byl ON a řekl nám, že jedem blbě.. Při posledním zabloudění nás ztrapnil před celou tou skupinou těch malých harantů..-,,Holky, to tam jede schválně? Tam Třeboň neni."
Domu sme dorazily. Pak sme šly na promítání, ale film s hrozně dlouhýma, nudnýma záběrama a beze slov, jenom s hudbou, to jako sorry. To sme si radši došly domu k Lence pro to víno. Vypily sme dva litry a obě sme začaly mít dost, pak kolem nás prošla Luška. Nakonec sme skončily v Roháči. Tonda pak odešel(háhá, křesťanský ghetto×D).. Pamatuju se, že tam byl Míra,kterýho sem tenkrát vykastrovala flaškou od cinzana nebo čeho. A taky to, že sem zas dost kouřila. Potom taky to, že mi Polena říkal-,,Nedělej to, fakt to nedělej."(jakože "nekuř") a bral mi to z ruky jako bych byla total na sračky.. No musim se přiznat, že jak ty Lenky cíga měly bílej filtr, tak sem si místo cigára, jednou zapálila filtr. Pak sem ale tu seškvařeninu odtrhla a dokouřila to. Pěknej kekel, ale nouze byla veliká. Mezitim mi Honza střídavě bral a pak já brala jemu svíticí náramek, kterej někde ukrad' a já ho pak kradla jemu.. Hrozně se mi líbilo, jak když sem řekla Polenovi, že mi to zas vzal, tak vypadal, že se s Honzou kvůli tomu popere ×D×D Honza se ho bál, tak mu to dal ×D Když Polena odcházel, sundal si ten náramek a připnul mi ho, fakt gentelman ×D Ale pak mi je oba vzal Vojta.. Aspoň ten žlutej od P. sem si vzala zpátky ×D No pak mě to tam začalo nudit, tak sem šla. Jo, moooooooooc díky Lucince :-* Když už sem byla doma a vycházela sem z kuchyně, tak sem slyšela Lenky smích, už šli taky domů, tak mi bylo jasný, že je ta nuda taky dostihla ×D

Would you be my little cat?

9. května 2008 v 10:12 Žiju aneb poema
Včera se moje stonání trochu přehouplo ve smích. Přišel Honza a po něm přišla Lenka. Šly sme pro You & me. Potom nastala naše již obvyklá, dětská zábava. A pak sme vařily mlíko. Až na to, že bylo dobrý se nic nestalo. no a dole nějaká ukázka z tý naší včerejší zábavy.

With my sister

4. května 2008 v 18:02 Photos
Nemusim tu psát, že já sem ta blonďatá a ona ta nechutně hubená, že ne?×D

Relikvie svaté Terezy

3. května 2008 v 19:55 | Kvítí |  Žiju aneb poema
Prohlašuji, že nejen vlaky, ale i nemocnice smrdí.. Ne tak ta nemocnice, ve který sem byla já až tak nesmrděla, ale možná by se někdy šiklo použít takový ty trubky(říká se jim topení), když už tam jsou.. ×P
Myslím, že díky mým mandlím založí nádhernej kostel nebo chrám. Protože já sem teď "díky" nim ochuzená o potravu. Nic co není tekutý se do mě nedostane. Mohlo by, ale já sem líná přežvýkat každé sousto aspoň 40×.

Charmed

1. května 2008 v 11:18 | Kvítí |  Žiju aneb poema
Šlo se po hrázi směr chata, když v tom k nám přijeli Honza a Tonda. Zbavte mě toho hroznýho slovosledu. Došli jsme a já a Lucka sme se rozhodly, že rozděláme oheň. Lenka utíkala fotit do pole, kluci hráli na kytaru. A my s Luckou sme přikládaly a přikládaly. Nakonec ten oheň žil převážně z polystyrenu a novin(a ze stránek nahatýho kalendáře).. Potom jsem zhulila Honzíka z listů(nouze největší!), on za to nemůže. Ale přece jenom se jeho chuťový buňky a zvlášť ty mozkový nenechaly obelhat(ha, to je slovo) a tak sem ho ještě ožrala vodkou. Potom přišlo několik týo.. asi.. 10 kluků, no to víc, i s těma našima(rozuměj bejvalý spolužáci).. No většinu sem neznala a mám brutální výpadky paměti.. Jenom vim, že ten Jeník a Kolář mě furt pleskaly přes zadek, taky vim, že sem šla na ostende a zpátky asi celkem 5×(z toho asi 3× sem při zpáteční cestě přelezla plot, což ve mě evokovalo vzpomínky na to, jak sem přes něj lezla, když mi bylo asi tak... hmmm 10; zajímavá byla taky přelejzačka s Davidem(né Titlem), já to přelezla, on řek týjo a vyskočil na vršek toho plotu, a pak už jenom padal po hubě dolů), potom si ještě pamatuju, jak sem Lucku vedla na plato(který tam mimochodem nebylo, jakože bylo, ale vchod na něj nebyl..) a furt sem jí dokola říkala, že trefim i poslepu, načež sem narazila do jedný ze tří vysokých hroud zeminy a kamení, který tam sou nově navezený. To sem ale přešla se slovy, že to tam, když jsem byla malá nebylo.
Pálení Davidova zkrvavenýho trička(Lenka červené a bílé krvinky)jako čarodějnice bylo fakt záživný. Spálili sme Lenku. A přístě:
  • nejsem ošetřovatelka pro na sráč ožralé lidi
  • nepodávám ruce lidem, kteří si o to řeknou, jelikož mě pak čeká dlouhá cesta krokem šnečím v dešti
  • neopejkám párky na neznámým plechu, ze kterýho pak pustí barva a nádherně se nasaje do těch párků
  • nekupuju tu ee vodu, protože ráno pak chutná jako cigarety ve vodě
  • tolik nekouřim
  • držim géčko já!