Duben 2008

Nádherné opilé léto 2oo7

30. dubna 2008 v 17:41 Vejšplechty
Lenka-,,Terko, přemejšlela si někdy nad tim, co bude po smrti?"
já-,,Jéééžiš, hodněkrát, to už nemá cenu,"
Lenka-,,Ty jo,"
já-,,Věřim, že se převtělíme,"
Lenka-,,Joo?"
....
Lenka-,,Terko, já myslim, že budeš beruška,"
já-,,Cooo?"
Lenka-,,No, dyť se tak chováš(visela sem hlavou dolů). A to jako nemusíš bejt pořád jenom to stejný, chápeš?"
já-,,Neříkej,"
....
já-,,A kolik budu mít teček?"
Lenka-,,Hmmm, čtyři..."
....
já-,,A ty budeš chroust,"
Lenka-,,Fakt? To je hustý."

I have new phobia

29. dubna 2008 v 20:24 | Kvítí |  Žiju aneb poema
A to takový, že tu napíšu něco, co si můj hoch přečte a ono se to bude nějak krejt s pravdou(já nelžu, já nelžu!) a on si pak bude o mě myslet zlé věci. Ale tohle asi neni o mojí nový fóbii, ale o vlastní identitě ×D Ale já to risknu ×D
Vlaky smrdí. A vlaky směr Velenice smrdí dvakrát tolik(ne snad protože by jima jezdila Silva.. [fóbie číslo dvě, nečti to Silvo, nečti to×D]nemístný vtipy sou moje parketa).. no prostě smrdí dvakrát tolik než vlaky z Budějc do Třeboně(jo, jenom já, intelektuál jezdím vlakem z Budějc, ale to je stará záležitost, ujelo-ujelo).. Nejvíc mě deprimuje, že ti lidi ve vlacích vůbec nečumí, nedělaj nic, co by mělo druhý upotat(až teda na toho třicetiletýho vožralýho tejpka v kroji se svojí osmdesátiletou maminkou.. asi měl lehkou mozkovou dysfunkci.. jsem v tomhle jako moje máma, a to bych fakt neměla a ona už tuplem ne, když má speciální pedagogiku ×D) No a v tomhle vlaku(kterým sem mimochodem jela za svým movitým, dvacetiletým, bradkatým, 170 centimetrů vysokým přítelem) se nic nedělo. Až na tu starou pani, co říkala, že vypadám jako jejich Kačenka a v jednom kuse mi koukala na kolena a když sem si ty kolena neuhlídala, tak i pod sukni. Starý lidi sou perverzní.
Zpáteční cesta mě nemilosrdně vhodila do řad těch otupělých a prázdně zírajících. Můj movitý, dvacetiletý, bradkatý, 170ti centimetrový přítel mi asi podal rohypnol moc pozdě a tak začal působit až ve vlaku.
Když budete hodný(=budete do vlaký nosit takový ty voňavý stromečky, co se dávaj do aut[zvlášť do kamiónů, protože ty teda smrdíí*né, že bych jima jezdila×D*]), tak vám napíšu dopis sojovou tužkou na rýžový papír. A tomu, kdo tam přinese Brise one touch, tak tomu twen dopis dovolím i zkonzumovat.

Fótky

26. dubna 2008 v 19:53 | Kvítí |  Photos
moje trochů oranžové vlasy

Come on, come on and tell me...(Koupíme si spoustu vína a budem hubený!)

26. dubna 2008 v 10:43 Žiju aneb poema
Jsi tak nepřekonatelný lhář, ty malý ďáble.
(Lenko, stáhni ty fotky do kompůů ×D)
Včera jsem pila. Lenka taky pila. Protože nebylo vyhnutí. Vypily jsme 4 litry vína. Bílýho. Stav je stav. Lenka zpívala ,,hmmmmm.. taaaač... hmmmm jóóur..". Vůbec si nevybavuju, že sem svýmu chlapci napsala čtyři smsky(obsah neznámý) a že mi 5× volal..
Můůj bubeníík
(Lenko?! Ona mi pětkrát volal?? Co sem říkala??) Prej jsme volali i Martinovi, já to nevim!(ale asi sem to vytočila já, pořád dokola sem to vytáčela a on to, trapák, vždycky položil.. ten kluk je hysterka, taky s náma mohl pokecat ne asi).. Poté jsem ztratila piercing v nose, nenašla sem ho.. Fakt na nás musel bejt vtipnej pohled, jak se s Lenkou najednou zastavíme v pohybu, obě urychleně slezem na zem, položíme ruce na koberec a hledáme a hledáme. Nenašly jsme. Když jsme vypily poslední flašku Veltínského zeleného či jak se to jmenovalo, už jsme měly problémy s koordinací slov i pohybů.
Lenka a já.. zeshoraa
To, že mám dva cucfleky na krku, to opominu. Zákon při pití vína je, že to víno uvidíme ještě jednou a taky poteče proudem. Vtipná scénka číslo jedna, já+Lenka ležíme na posteli s hlavou nad vajdlingem a obě šavlíme.("Z tebe to ale lije,"; připadám si jako kluk[nechutnost se u nich bere jako samozřejmost], když to tu popisuju, ale jinak to prostě nejde..) Potom jsem Lence řekla, ať spí. Ona si lehla, zavřela oči, začala chrápat(poprvý, co jsem ji slyšela chrápat!) a po pěti minutách se zvedla a řekla, že jde. Odchodu ještě předcházelo to, že mě zabalila do peřiny, dala mi k hlavě vajdling, kolem mě poskládala všechny polštáře a peřiny a otevřela na mě okna. Ona je totiž hrdinka dne. Obvázala totiž klukovi patu a bylo jí líto, že ten druhej obvázat nepotřeboval.
Smska dne:Terko dneska dost, už nikdy víc a doufám, že na čarodějnice mi přivalíš hezkýho kluka. Jinak co? Jinak nehraju! Vyblij se do růžova kvítí!

Blow bubbles

22. dubna 2008 v 21:02 | Kvítí |  Žiju aneb poema
Dneska bylo úterý(há!). A my, jako správní dříči, dostali ředitelský volno. Já sem si ho prodloužila a do školy sem nešla už v pondělí. A to ze dvou důvodů. Prvním bylo moje žalostné spálení obličeje(hotovej rak, to sem byla já), druhým byla moje výmluva, že jdu na předoperační vyšetření. Obě tyto výmluvy se mi zdály víc než výmluvné, a tak sem nešla. Tmu na to hážu.
Jo, zpátky k tomu úterý. Dneska sme si s Honzím naplánovali piknik. Ale určitě si valná většina z vás všimla počasí a zimy a mokra a zimy a mokra. A zimy. Tak sme si udělali piknik doma. Trochu kopu.. nic, nic ×D noo, bylo cabernet(či jak se to píše) s příchutí ostružin.. Ke konci mi už docela nalez do hlavy, mlela sem docela z cesty ×D Mistr dvoumetrovej spořádal pizzu a půl, holátko nenažraný ×D
A teď mi začali psát lidi na icq a já úplně zapomněla, co sem chtěla*strašně se stydim(jakože)*

Wow, lucky you!

20. dubna 2008 v 12:12 | Kvítí |  Žiju aneb poema
Právě sem napsala dlouhý článek.
A kde je?
v řiti

Thank god, it's friday

18. dubna 2008 v 20:37 Žiju aneb poema
Dneska sem se ocitla v situaci, kdy sem nevěděla, co se dneska vůbec dělo ve škole.. Včera sem se ocitla v situaci, kdy sem pociťovala nepřekonatelný vztek(a protože sem Honzímu psala opravdu nasraný smsky a on mi úplně v klidu odpovídal mile a odpovídal mi na věci, který sem mu vůbec nepsala.. Ledovej klid některých lidí mě vážně dožírá..) A ráno(teď si vážně nevybavuju jakej to byl den ale asi čtvrtek) sem se přistihla s úsměvem na rtec, jelikož Soňa přinesla Studentskou pečeť.. Mám tu holku den ode dne radši. A to ne protože mi nosí čokoládu, ale protože mám pocit, že si konečně začínáme rozumět. A za to sem ráda.
,,V pondělí 14.4. jsme si všimli, že se mezi knihami akce ,,Přečti a vrať"poměrně dost zákeřně objevil titul rozporuplné postavy literární dějin Markýze de Sade. ... stále převládá názor, že autor této knihy je více představitelem literatury často hraničíčí s pornografií..... Majitel knihy se o ni může přihlásit u ...( a zkusit mi vysvětlit své zvrácené motivace)"
Honzí-,,Tak já za ní asi zajdu do kabinetu,"
já-,,A co jí jako řekneš? Sem perverzní, to je moje zvrácená motivace?"
Honzí-,,Nee, tak sem chtěl zasvětit primány ne :D"
A už zas mám svojí 5ti minutovou chvilku, kdy si nevybavim, nic co sem měla před chvílí v hlavě(=co sem chtěla napsat) a sem líná čekat, až těch 5 minut přejde. Takže pro dnešek ende.

Hello sweety

15. dubna 2008 v 19:27 Žiju aneb poema
Měla bych se jít učit, nechce se mi.
Ve škole se nic moc neděje.. No, snad jenom to, že sem přišla na moje, z neznámých důvodů doteď skrytý, věštecký schopnosti. Předpověděla sem test z chemie, chladně a nečekaně. A začínám mít fakt v oblibě Soňu, musím ji furt objímat, jinak to nejde..(ne tak, sympatie sou groß[a Soňo! nekruť u toho počítače hlavou a neříkej si zase-"Terezo, ty ses tak falešnáá!" Náhodou tě už znám, máš ráda ticho..)
[image id="26338430" width="300" height="403" title=".." alt=".." class="center"]
Můj chlapec mě okradl o sušenku. Vlastně to ode mně byl takovej brutální danajskej dar, protože ta sušenka byla jako ptačí zob(medovej) ×D Slávu nám škodolibým..

E-horoskopy mě občas fakt pobaví.. Ale někdy v nich najdu takové životní moudro, že se rozhodnu jím řídit po zbytek života(můj movitý manžel, který za mě bude solventně platit účty se tím asi řídit nebude, protože ho čeká škrábání barvy ze zdí, aby do své již tak chuďounké stravy[zásadně nebudu vařit] dostal aspoň trochu vápníku.. Anebo vápna, však je to jedno..) No ten horoskop a můj budoucí cíl je:
Peníze: Pamatujte, že nikdy nejsme tak bohatí, abychom mohli kupovat levné věci.

Your pap

13. dubna 2008 v 19:53 | Kvítí |  Jsem
Občas mě už sere, že sebereš každej drobek, kterej upustim na zem. Snaž se žít za sebe.

Tref kamarádku plivnutým kouskem vrby!

13. dubna 2008 v 10:54 | Kvítí |  Zfetovaná svým snem
Nemůžu tu nic popisovat. Po včerejšku sem hrozně paranoidní.. Pře když sme si sedly za dětský hřiště, prý tam pořád někdo chodil za křovím.. Byla zima. Ještě že sme měly sněhurku(rozuměj spacák). Normálně se nám klepaly ruce.. Ne, vlastně se nám nic neklepalo, a já si vymýšlím. Tak aspoň napíšu, co si pamatuju..
Lenka a já.. zeshoraa

Hallellujah

11. dubna 2008 v 12:02 | Kvítí |  Zfetovaná svým snem
Můj přítel ví, co potřebuju...

Malý úsměvy dne

8. dubna 2008 v 13:12 | Kvítí |  Žiju aneb poema
Poprvý sem se zasmála, když sem si vzpomněla, co sme s Lenkou prováděly v neděli.. Z*ulily sme se na sračky a jelikož u nás doma nikdo nebyl, vzaly sme si obě moje rozprašovadla na kytky a dělaly sme, že sou to pistole. Běhaly sme po bytě, ječely, stříkaly po sobě vodu. Nejhorší na tom byla jedna věc a to ta, že jsme to obě braly totálně vážně.. Utíkaly sme před imaginárníma nepřátelema. A když sme uviděly z okna mojí sestru, daly sme se na úprk do mého pokoje. Křičely sme a dramaticky sme vydávaly udýchané vzkřeky.. Ta holka a já, to je fantazie.
Podruhý:
»»:-(
»:-*
»»ty mě štveš :D
»:-*
»»slova pro mě nemáš?:D
»:-*:-* miluju tě :-* :-*
Potřetí: Ano, mám šarlatovo v krku.
Počtvrtý mi vykouzlila úsměv vzpomínka na Lenku. V pátek. Jak jinak než na*ulenou. Jak najednou rychle vyskočila a začala se hystericky hrabat v tašce a otevírat pusu jako když mluví(ale ona nemluvila, ona jen otevírala pusu a zvuky nevydávala).. Každopádně pořád otevírala pusu do věty-"Nemám mobil" a ten její zoufalej výraz. To byste museli vidět.

Životní cíl:

7. dubna 2008 v 16:31 | Kvítí |  Innocent soul
,,chci, aby moje fotky oslovovaly lidi,"
"Vlastním sama sebe, často se někde zapomínám, často se chci vyhodit do koše, často se ničím…"


You're the sun, you're the only one!

1. dubna 2008 v 21:14 | Kvítí |  Žiju aneb poema
Ve škole se neděje celkem nic. Možná v septimě mi zas kručelo v břiše při pohledu na tu Studenstkou pečeť, která je tam tak tragicky dobře vystavená, že vypadá, jako by v tom obalu něco bylo. Ale vono neni.
..
Potom možná na těláku. Ono se to tý Soně hraje basket, když jí stačí natáhnout ruku a má jí v koši(na basket). A i kvůli tomu mě pobavil paradox, že sem pak králem střelců na koš byla já. S Luškou sme to završily grandiózním objetím, smotáním nohou a pádem na zem. Ona si narazila prdel a já no.. tamto.. holeň..
.. Úplně miluju písničku-Hide and Seek(Lenko, sbor) Když sme u Lenky, tak sem si vzpomněla na Apríla(Lenko na mandle du 1.máje né na Apríla, tak nelži madeždě ×D ) .. No Lence sem napsala smsku, že "její"chalan se zamiloval do jiný holky a že já sem posel špatných zpráv. Lenka na schovanýho Apríla přišla pozdě. A vymyslela fakt originálního na mě(opice!) napsala mi, že "můj"(uvozovky značí nepravdu)chalan chodí s její kamarádkou. Prostě promiň Lenko, ale když mi ta opičivá smska došla, chytla sem výtlem ×D(toto odstartovalo smršť smsek od obou chalanů a do toho smsky od Lenky, zajímavé to bylo..) Potom sem nachytala spolužačku Petru na to, že místo ní pojedem na zeměpisnou soutěž. Její reakce vypadala asi takto:zrudnutí a s vyděšeným a ohroženým rychlým výdechem ze sebe vyrazila"ne!".. Byla na mě tak zlá, že sem se rozhodla neříkat jí, že je to Apríl.