Na to, abych se hrabala v liťáku mě přivedla Bára... A já narazila na další rýmy prokletých básníků...(nevím proč..místo prokletí jim říkám ztracení...)
Tahle je od J.A.Rimbauda a jmenuje se Opilý koráb (myslím, že jí napsal ve dvaceti letech[ jestli si to dobře pamatuju, ale asi ne :-P/ psal tak do dvaceti let a pak přestal, všechna jeho inspirace nebo spíš všechno, co chtěl říct stihnul od 16ti do 20ti let..v 16ti letech psal dost pochmurné básničky)... dávám sem jenom úryvky...
...
Zelený příval vod, sladší nad hořké trnky,
skrznaskrz prodákl můj pochroumaný vrak
a rozbil kormidlo a smýval ze mne skvrnky
po mořské nemoci, jež zkalila mi zrak.
...
A moře, mučedník zlých oblastí a pásem,
mně někdy vrhalo v tvář květy vodních pěn
a kolébalo mne svým vzlykajícím hlasem,
tak, že jsem poklekal s dojatým srdcem žen,
...
Zelený příval vod, sladší nad hořké trnky,
skrznaskrz prodákl můj pochroumaný vrak
a rozbil kormidlo a smýval ze mne skvrnky
po mořské nemoci, jež zkalila mi zrak.
...
A moře, mučedník zlých oblastí a pásem,
mně někdy vrhalo v tvář květy vodních pěn
a kolébalo mne svým vzlykajícím hlasem,
tak, že jsem poklekal s dojatým srdcem žen,
...
no jo, Opilý koráb a geniální Rimbaud..... co víc dodat, zbožňuju prokleté básníky