Říjen 2006

Slané šálky čaje

31. října 2006 v 18:35 | Kvítí |  Moje myšlenky, moje psaní...prostě já..©

Když poslední její sny jí brali,
divoce se smáli.
Do kůže zlé znaky vyrývali,
samé zlé lži jí našeptali.
Jediná světlá naděje,
jediné, co jí namluví,
že se nic neděje.
Nevynahradí jí slané šálky čaje.
A ona hořce myslíc na lásku Máje,
pije, až do dna, ač ta sůl pálí.
Ač váhá-má-li..
Pije a všechny kolem šálí...

Až budeš velká

30. října 2006 v 20:25 Mysl
… až budeš velká!!!
a budeš celej svět znát!!!
nebe se zhroutí a peklo zůstane stát!!!!!...

Bílou tuší-úryvek

30. října 2006 v 18:03 | Kvítí se pokouší básnit...x) |  Photos

Co chci

29. října 2006 v 21:50 | Kvítí |  Žiju aneb poema
Zrovna dneska sem si říkala, že už dlouho sem se necítila nějak špatně.. A ejhle..stačí dvě věci a je to tu.. A dnešní náladu vystihuje věta - Vlastně si za to můžu sama - a můžu.. Asi bych si měla ujasnit, co vlastně chci.. V obouch těch věcech.. Jo, asi sem neponaučitelná, máš pravdu. A vím všechny ty věci, co si nedořek'. Sem si vědomá toho, co dělám. A už se nebudu omlouvat za to jaká sem. Mrzí mě to. Moc. Moc mě to mrzí.- Teď se neomlouvám. Lituju.-
Začínám si uvědomovat, co chci. Vim, že to nemusí vyjít, ale stejně by to tak asi dopadlo. Myslím, že asi brzo napíšu tu smsku .

Missing..etc...×)

29. října 2006 v 10:13 | Kvítí |  Poslouchám
Hawthorne Heights

Jenom tak ´=D

29. října 2006 v 10:05 | Kvítí |  Photos

Jednou

28. října 2006 v 22:32 | Kvítí |  Žiju aneb poema
Jednou si řeknu dost, přestává mě to bavit.. Nebo ne .. nepřestává, ale už moc dlouho to stojí na jednom místě a nechce se to pohnout dál.

Ať žije něměcká kultura ;)

28. října 2006 v 18:08 | Kvítí |  Vejšplechty
sestra-,,Je to přes vlny nebo skrz vlny?"
Já-,,Vlny."
sestra-,,Když dole nebude otevřeno, zazvoňte nahoře a když tam bude otevřeno, zazvoňte dole."
sestra-,,Bude o hodinu dýl nebo víc?"
já(chvíle ticha)-,,To je stejný ne?"

sestra-,,Bude o hodinu dýl nebo víc?"
máma-,,No dýl"
(výtlem)
máma-,,No dýl!"
máma-,,Aha."
Janek-,,Hele kdo je Mandela? Protože v textu J.A.R. zpívaj o Mandelovi."
sestra-,,No to je prezident v JAR."
Vašek-,,To už neni prezident, ale je to vedle Kambodži!"
sestra-,,Ne ne. Kambodža je v Jihovýchodní Asii"
Janek-,,No to je!"
Vašek-,,Ne ne, tak to je ta druhá! Jedna je vedle J.A.R. a druhá vedle Asie."
sestra-,,No, ale ne v J.A.R., ale v Jihoafrický republice. A neni to vedle."

sestra-,,Janku, bouchni ji něčim do hlavy!! Ať už drží hubu!"
Janek-,,Ne, to nemůžu."
já-,,Janek je hodnej!"
Janek-,,Já bych si třeba moh' zlomit ruku.."
sestra-,,Nasypeme jí sůl do rány."
Janek-,,A citrón."
Vašek-,,Uděláme jí nový žiletkou, proč to sypat do starejch?"
sestra-,,Nařežeme jí a svážeme!"
já-,,Spíte?Nespěte!!"
(poslední 4 hlášky jsou asi v 6:14(dívala sem se na hodiny ´=D )pořád sem všechny budila..)
+Zamyslete se nad timhle-,,Zlatý retrívr Hugo alias pan Hu, který v březnu 2006 oslavil osmé narozeniny a Ája, bišonek, který ve stejném roce oslaví čtvrté narozeniny."( tady sem to našla ) ty jo..já bych našla na světě lidí, se kterýma slavim v jeden rok narozeniny

Kouzlo místa

27. října 2006 v 12:05 | Kvítí |  Moje myšlenky, moje psaní...prostě já..©
Tam, kde sluníčko příjemně hřeje, kde harmonie na zmatek kleje.
Tam, kde vonívá seno a staré dřevo.
Tam je nádherně i když je šero.

Krtky, zmije, myše

26. října 2006 v 14:41 | Kvítí |  Vejšplechty
Já-,,Hele von tam Don hrabe.. Done, nech ty krtky."
Lenka-,,To nejsou krtky, to sou zmije."
Já-,,Zmije v hlíně?"
Lenka-,,Teda já sem chtěla říct myše."
to je Lenka ´=D
+ David Copperfield čeká dítě s Marií Petičkovou ´=D...njn...David bude mít brzo břicho jak vanu

Hlášky..další

26. října 2006 v 9:22 | Kvítí |  Vejšplechty
-,,Na lidi nešišlám, protože to sou hrozný lidi!"
Janek-,,Nemluvim tam žádný slova."
Lenka-,,Přelesbily bysme to."(přelezli)
Lenka-,,Ovečky dělají mé."
Verča-,,Co?"
Lenka-,,Mé!"
Verča-,,A co asi dělaj kozy?"
Lenka-,,Aha."
Lenka-,,Ale ten jeho brácha je hezčí, jsou skoro stejný."


To takhle po ránu...

25. října 2006 v 14:24 | Kvítí |  Žiju aneb poema
Já-,,Ty nejsi normální"
Líba-,,Pššt!"
Já-,,Líbo, Líbo, kam to spěješ?"
Líba-,,Kde?"
Já-,,Ale nic"
Líba-,,Pššt!"

Jenom tak ×) opět..

24. října 2006 v 10:14 | Kvítí |  Photos

Axa

23. října 2006 v 22:32 | Kvítí |  Moje myšlenky, moje psaní...prostě já..©
Lili má moc pěknýho pejska.. Meggie.. kokra..je podobná té naší.., Axince... Ta, ale na Silvestra umřela.. :'(... Když sem jí u Lili na blogu viděla na fotce, tak sem si vzpomněla, jak sem Axu fotila s červeným šátkem přes hlavu.. A ona si to nechala.. Byla klidná.. Byla zvyklá na moje dětské rozmary.. Takhle jsem si s ní hrávala už od svých tří let a ona v mých 13ti odešla... Jak to u kroků bývá, tak je s blížícím se stářím začnou trápit nohy.. A to začali i Axinku.. Po pár měsících už nemohla chodit.. Nosili jsme jí do schodů a dolů z nich.. Na Silvestra sem měla někam jít, ale předtím sem jí měla vyvenčit, šli jsme se sestrouu spolu, vzali s sebou ještě Ginu(našeho druhého, mladšího, dominantího kokra..když přišla do naší rodiny Axa s ní "ožila"..zase si začala hrát jako štěně..)...
Já Axu snesla po schodech dolu a před domem jsem ji položila do sněhu. Zůstala v něm ležet a jenom se na mě dívala. Stěžovala jsem si na to, že jí pořád musím snášet dolů já, že chvátám. Axa pořád ležela. Vzala jsem jí do náručí, zakňučela. S větším pochopením jsem jí v doprovodu sestry odnášela na zahradu a konejšila jsem ji. Položila jsem ji na místo, kde bylo míň sněhu, ale ona zase ležela. Sehla jsem se pro ni a chtěla ji zvednout. Axince, ale v půlce cesty do mé náruče klesla hlava a její tělo bylo bezvládné. Úplně. Vylekali jsme se. Já ji držela tělo a sestra jí podepírala hlavu, běželi jsme nahoru po schodech a ona se kymácela v rytmu našeho tempa. Když jsme vyběhli do třetího patra, k našim dveřím, položili jsme ji. Sestra se vrátila dolů pro Ginu, která tam v tom spěchu zůstala. A já seděla u Axi a sledovala jak se jí nepravidelně zvedá břicho.
A já si potom všem vzpomněla na to, jak mě sledovala předtím než jsem s ní šla ven. Pořád mě sledovala a pořád si kňučením vyvolávala něčí společnost. Já k ní pořád chodila a utěšovala jí.
Hej a teď jsem dost odbočila.. Já.. Prve tenhle článek měl název- Meggie..*IN LOVE*..., ale teď je to Axa *4EVER*
a takhle mi Lili vyfotila jejich Meggie..sice neměla červenej šátek.., ale i tak díky moc :)

Dnešek...

23. října 2006 v 17:56 | Kvítí |  Vejšplechty
Já-,,Nevočumuj pořád ty kolemjdoucí lidi"
Lenka-,,Ty je nesleduješ?"
Já-,,Ne, já na ně vidim."
Já-,,A já na to a já na to a já na to... Slyšelas to?"
Já-,,Pane učiteli, neměl ste ten bambus kratší?"
Učitel-,,Ne, to mi asi vyrost."
Honza-,,Hliník se přece odstěhoval do Humpolce."
Já-,,Však je to blbeček."
Lenka-,,A ten doktor se mě zeptal-měla si už přítele?No jak bys to pochopila, kdyby se tě zeptal?"
Já-,,No asi, že to, ne.."
Lenka-,,Jó? A já to tak nepochopila...Tak sem mu řekla, že měla..před dvěma rokama.A von na mě prej, takže už nejsi panna.. Tos měla přítele ve dvanácti?A já na něj-no nééé...jó sem!"
Můj mozek nefunguje.. Tenhle článek měl původně název- "Dnešní den"

Litovaly

22. října 2006 v 17:13 | Kvítí |  Moje myšlenky, moje psaní...prostě já..©
Jak štastně si děti na pískovišti hrály.
Jak šťastně se na sluníčko smály.
Jak hořce se na svět podívaly.
Jak často noci proplakaly.
Jak dlouho " promiň" říkavaly.
Jak trpce se na sebe dívávaly.
Jak hluboce litovaly.
Kolikrát hlasitě křičívaly.
Kolikrát na zlý svět si stěžovaly.
Tenkrát si lepší zítřky slibovaly.

Wait

21. října 2006 v 21:13 | Kvítí |  Moje myšlenky, moje psaní...prostě já..©
Začátek poslední. Čeká až se rozední.

Jenom tak...

20. října 2006 v 14:09 | Kvítí |  Photos
moje kreslení ´=D..nic moc no ´=D
nepovedený no..., ale ten druhej obrázek sem si nemohla odpustit,.promiň Báro, Maru , Libo ´=D

Co já vím...

19. října 2006 v 22:29 | Kvítí |  Moje myšlenky, moje psaní...prostě já..©
Já nechtěla.., ale prostě musím.. promiň
Všimli ste si..? Už dlouho( na mě) jsem se nedala žádný takový ty pro mě typický články..básničky..krátky věty, který vystihnou hodně... Mám je v hlavě... mám.., ale nehážu je sem...prostě... ne... nějak sem svůj vnitřní svět z počítače přetransformovala do reality... Zapisuju do sešitu s tvrdýma deskama...( Aandýsku.. ×) ) a svojí odháněcí náladu se snažím ventilovat tady... promiň Lillith..promiň, ale... já...
Co já vím..třeba to neni dočasný... třeba jo.. nepozastavuju blog... jen asi... mění se..trochu a přitom hodně...
Neopouštějte mě.. prosím