Vysvobození

25. června 2006 v 10:20 | Kvítí |  Básničky
Vysvobození
Láska, samota, víra a zlost!
Chlad, žár!
Krev!
Zoufalost!
Nic není horší, něž slyšet ta slova,
bušící do lebky znova a znova.
Dlaně a nehty rozedrané do krve,
kdo nepoznal tu bolest, pozná ji teprve.
V probdělých nocích nemít klid,
poslouchat slova, jež nedají snít.
Štván svou myslí jako zvěř,
pronásledován dokud nepadneš.
Proklínáš nebe a ptáš se sama sebe.
PROČ!
Jak dlouho ještě vydržíš,
kam až poneseš ten kříž?
PROČ!
Musíš být,
proč musíš vůbec žít?
A ta slova…
Láska, samota, víra a zlost!
Chlad žár!
Krev!
DOST!!!
Staneš na úpatí nejvyšší skály.
Zrak topící se v hlubinné dáli.
Vše končí, už není cesty zpět.
Stačí jen jediný krok vpřed…
…a pád…
Smrt není zlo,
Přijímáš ji rád.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama